Jedním z nejdůležitějších nervů v našem těle z hlediska neurocepce (detekce ohrožení a bezpečí) je vagus. Nervus vagus je superdálnice uprostřed našeho těla. Tato dálnice má 4 hlavní „exity“, kterými se jede ke 4 branám bezpečí.
1.brána: hlava-krk,
2.brána: srdce-plíce
3.brána: gastrointestinální systém
4.brána: pánev
Co je vagus?
Vagus (česky bloudivý nerv) začíná v nervových jádrech na pravé a levé straně mozkového kmene a vystupuje na pravé i levé straně krku, pod svalem sternocleidomastoideus. Uši, obličej, krk a hrdlo jsou s vagusem spojeny. Vagus pomáhá při úsměvu, vokalizaci a polykání. Poté vede do srdce, aorty a plic, aby reguloval náš srdeční tep a sledoval hladinu kyslíku v krvi. Odtud vstupuje do břicha, přes dýchací bránici po zadní a přední straně jícnu. Obě větve se spojují téměř se vším, co je v břiše, aby spoluregulovaly mnoho metabolických a fyziologických funkcí. Jedna větev končí v Cannon-Boehmově bodě na tlustém střevě, těsně vlevo od žaludku. Druhá větev se spojuje s pleteněmi autonomního nervového systému (ANS) ve střevě a pánvi. Nejběžnější funkcí v břiše subdiafragmatického vagu (vagové větve pod bránicí v břiše a pánvi) je koregulace zánětu. V pánvi komunikuje přes pleteně ANS s mnoha dalšími nervy, zejména sakrálními parasympatickými a pudendálními nervy, za účelem regulace střev, močového měchýře, reprodukčních procesů a sexuálních funkcí.
Všechna tato čtyři místa této superdálnice mají společný rys – detekování bezpečí. Jsou to brány bezpečí.
V oblasti hlavy a krku je vagus spojován se sociálním bezpečím tím, že nevědomě hodnotí mimiku ostatních lidí, hodnotí tón jejich hlasu a pohyb těla obecně.
V srdci je nejhlubší bezpečí života a smrti. Srdce se spojí s mozkem, aby provedlo tanec o přežití, když dojde k vážným srdečním problémům, včetně emocionálních a tělesných problémů. Vagus hlásí všechny své dálniční informace nejprve srdci a poté mozku. Ale bezpečí života a smrti je celé spektrum od radosti a štěstí po smutek a smutek.
Břišní bezpečí je metabolické bezpečí. Vagus se spojuje se střevním mikrobiomem a výstelkou celého střevního traktu. Většina lidí má degradované střevní výstelky ze zpracovaných potravin a přidaného cukru, což je porucha nazývaná „děravé střevo“. To vytváří vaskulární zánět systémově, který je koregulován vagusem pro protizánětlivou odpověď. Poté upozorní celé tělo, zejména srdce a mozek, na tento zásadní nedostatek bezpečí před samotnými potravinami a nápoji, které konzumujeme. Jádro úzkosti a deprese a potravinové intolerance lze nalézt v nepřítomnosti metabolického bezpečí.
Nakonec se vagus rozšiřuje dolů do pánevních orgánů přes pánevní pleteně ANS. To, co v pánvi vnímáme, lze nazvat morálním bezpečím. V dnešní době je sexuální zneužívání generalizováno a je všudypřítomné. S morálním úpadkem jsme svědky degradace významu zdravého sexuálního chování a slušného chování obecně.
Zdravá funkčnost střev, močového měchýře, reprodukčních a sexuálních funkcí je v důsledku intoxikace průmyslových potravin a léčiv výrazně omezena. Tělo nedokáže v tomto stavu detekovat bezpečí. To se projevuje pandemií metabolických syndromů, ztrátou tělesných funkcí a rozpadem celého těla do nespojitých fragmentů. To nás drží v obranných mechanismech typu boj, útěk, zamrznutí navzdory kognitivně vnímanému vnějšímu bezpečí. To, že máme „dobrou“ práci, existenční zajištění, moc a postavení, pohodlí a konzum, bytelné domy a pojištění kdečeho, to nám nezajistí to nejdůležitější bezpečí, které pro život, prosperitu, zdraví a komfort potřebujeme. My se potřebujeme CÍTIT v bezpečí. Celé tělo se potřebuje cítit v bezpečí, nejen hlava, která si to myslí.
Je ještě jedna, dalo by se říci ta nejdůležitější a hlavní brána bezpečí. A to je ta spirituální, celistvá, která zahrnuje celé tělo, ducha a duši. Primární neurocepcí je cítit se v bezpečí jako člověk, jako lidská bytost. Ze své praxe vnímám mnoho případů, kdy primární problém a příčina potíží leží v odmítnutí a popření samotného faktu lidství. To, co se celosvětově děje v naší bezduché otrokářské společnosti, orientované pouze na materiální hodnoty, výkon a konzum, nás vrhá do beznaděje, že život tady nemá žádný hlubší smysl a tím se odpojujeme od své spirituální podstaty. Všechno se vším souvisí.