Jak a proč vznikl Polyvagální Institut CZ ?
Všechno to začalo v roce 2016, kdy jsem se stala kraniosakrální terapeutkou a nervový systém člověka byl pro mě nová krajina, kterou jsem toužila prozkoumat. Již v začátcích mé praxe jsem vnímala jisté souvislosti zdravotních potíží s autonomním nervovým systémem, konkrétně s bloudivým nervem. To mě inspirovalo k hlubšímu zkoumání bloudivého nervu. Pochopila jsem, že tento „vagabund“ (z lat. vagus nerve) není jen tak nějaký obyčejný nevýznamný nerv, ale že je jednoznačně nejdůležitějším hráčem v celém autonomním nervovém systému. Nejen, že ovlivňuje srdeční činnost, trávení, imunitu a mnoho dalších fyziologických funkcí těla, ale významně se podílí na mentálních a emočních procesech a reakcích, takže do značné míry ovlivňuje i naše chování. Nejdříve jsem začala zkoumat vagus z hlediska fyziologických funkcí a aplikovala jsem konkrétní techniky kraniosakrálních ošetření bloudivého nervu u klientů s trávicími potížemi (dráždivý tračník, kolitidy, průjmy, zácpy apod.). To jim pomáhalo. Abych mohla lépe sledovat účinky kraniosakrální terapie na autonomní nervový systém a srdeční činnost, pořídila jsem si přístroj na měření variability srdeční frekvence. To už se psal rok 2019 a já už měla načteno několik knih od Stephena Porgese a Deb Dany, shlédla jsem snad všechna jejich tenkrát dostupná videa na YouTube. Postupně jsem si dávala do souvislostí naměřené výsledky HRV, míry stresu a autonomní dysregulace s konkrétními fyzickými potížemi. Vše mi dávalo smysl a konkrétní techniky kraniosakrálních ošetření pomáhaly mnoha klientům zmírnit jejich obtíže, někdy až do úplného vymizení. To mě opravdu fascinovalo a stále jsem se snažila pochopit, co je to „hlavní“, co pomohlo lidem se uzdravit nebo se zotavit z těžké nemoci. Znala jsem i principy polyvagální teorie a věděla jsem, že stav prožívaného bezpečí má v celém tom procesu velký význam, ale ještě mi v pochopení hlubších souvislostí „cosi“ chybělo. To „cosi“ se později ukázalo jako vtělený pocit, vtělení, autonomní prožitek bezpečí, absolutního bezpečí jakožto stavu vědomí. Totiž, v celém tom terapeutickém procesu nestačilo jen říkat klientům, že jsou v bezpečí, nestačilo jen vytvářet bezpečné prostředí v ordinaci, nestačil jen dialog a naslouchání. Vše ve vnějším světě mohlo být naprosto dokonalé a bezpečné, ale dokud můj autonomní nervový systém nebyl v režimu ventrálního bezpečí, žádná kouzla s klienty se neděla. Cítit se v bezpečí a být v bezpečí – to rozhodně není totéž. Naslouchat a vnímat druhého člověka v koregulaci autonomního vtěleného bezpečí – to byla ta brána ke zdraví. Uvědomila jsem si plně význam slov neurocepce a koregulace. A to nejen na kognitivní úrovni, to už jsem věděla dávno, ale na úrovni těla. Mysl a tělo se musí sjednotit, teprve pak je to autonomní zkušenost. Já jsem měla velmi intenzivní prožitek bezpečí a propojení jakožto stavu vědomí na podzim roku 2022. Byl to silný a řekla bych až mystický prožitek, který mě navždy změnil. A po této zkušenosti už přesně vím a poznám svůj tělesný autonomní stav bezpečí, který dokážu v sobě nastavit a nechat jej, ať koreguluje mé okolí.
Protože polyvagální teorii už jsem měla dobře zažitou, chtěla jsem projít ryze praktickým výcvikem, který by mi poskytl právě ten tolik potřebný propoj s tělem. Na stránkách Polyvagal Institute (založen v roce 2020) jsem objevila výcvik s úžasnou Jan Winhall, která vytvořila Felt Sense Polyvagal Model. Díky metodě Focusing v tomto polyvagálním přístupu se stalo prožívané a pociťované vtělené bezpečí mojí dovedností. Od listopadu 2022 do dubna 2023 jsem prošla pro mně dost náročným sebezkušenostním obdobím fokusování do svého těla a svých traumat. Dost významně mě to formovalo. Po skončení výcviku FSPM jsem pak ještě absolvovala pokračovací výcvik Practice Lab s Jan Winhall.
Rok 2023 mi přinesl mnoho profesních změn. První myšlenka založit Polyvagální Institut v ČR mě inspirovala právě na podzim roku 2023, kdy jsem na stránkách Polyvagal Institute objevila sekci „International Partners“. S nadšením jsem prolistovala první partnerské weby kolegů v Polsku a v Německu a tím vznikla moje touha založit partnerský institut i u nás. Oslovila jsem Jan Winhall a ona byla tak laskavá a propojila mě s ředitelem Polyvagal Institute, Randalem Redfieldem. Nejdřív bylo třeba projít „schvalovacím“ řízením, vyplnit spoustu dotazníků, prokázat znalosti a praxi v polyvagálním přístupu, poskytnout záruku v odbornosti a organizačních schopnostech překládat, vést a prodávat jejich odborné kurzy, poskytovat tvůrčí energii na ukotvování tohoto nového vědeckého přístupu k významu bezpečí. Být misionářem nových paradigmat.
Bylo mi jasné, že tohle není práce pro jednoho člověka a tak jsem se počátkem roku 2024 začala rozhlížet po budoucích parťácích naší společné polyvagální cesty. Osud nás dal dohromady s Katkou Wroblowskou, která je profesionální tlumočnicí a překladatelkou. Záměr založit Polyvagální Institut v ČR společně zarezonoval. V květnu 2024 jsme založily Polyvagální Institut CZ s.r.o. a společně jsme se v červnu rozjely na polyvagální konferenci v Postupimi, kde jsme se osobně setkali s panem Stephenem Porgesem, Sue Carter, Jan Winhall a dalšími osobnostmi polyvagálního světa. Také jsme se osobně setkaly se zástupci Polyvagal Institute, abychom se představili za český Polyvagální Institut CZ. Setkaly jsme se s kolegyněmi z evropských PV institutů z Polska, Německa a Francie. Partnerskou smlouvu jsme po splnění všech náležitostí podepsali 10. října 2024 a tím náš Polyvagální Institut CZ vstoupil do mezinárodní polyvagální rodiny, která se stále rozrůstá.
Zkoordinovat společnou práci všech členů je velká výzva i pro Polyvagal Institute. Během posledního roku prošel velkými změnami, protože za velmi krátké období čtyř let od svého vzniku se jejich činnost rozšířila prakticky do celého světa. Po celém světě a v mnoha jazycích mají lidé přístup k odbornému polyvagálnímu vzdělávání. Polyvagální teorie je nadějí na změnu, na změnu lidské společnosti k lepšímu zdraví, k pochopení významu bezpečí a k vytváření podmínek pro lepší život. Přináší tolik potřebnou mapu autonomních stavů, srozumitelnou a jasnou, nezbytnou pro seberozvoj.
Polyvagální Institut CZ je zatím na začátku své existence, pomalu rosteme. Je hodně práce za námi a ještě více před námi, ale už teď mohu říct, že vzniká tým úžasných lidí, se kterými je radost tvořit.
Polyvagální teorie a kraniosakrální terapie se tímto spojily nejen profesně, ale také výrazně ovlivnily můj osobní život. Nově nabyté (a v těžkých krizích roku 2023) otestované dovednosti autonomní seberegulace mi doslova otevřely dveře do nového světa a začala má nová profesní etapa.
Vytvořila jsem nástavbový kurz pro kraniosakrální terapeuty s názvem Vagus a polyvagální přístupy v kraniosakrální terapii, ve kterém předávám osvědčené poznatky z praxe. Tento kurz vedu již třetím rokem a vždy je přínosný pro všechny zúčastněné.
V roce 2024 jsem otevřela první ročník výcviku Kraniosakrální neurobalance, který je propojením kraniosakrální biodynamiky, polyvagální teorie, neurovědy a focusingu. Letos (2025) probíhá už druhý ročník na dvou místech, v Ostravě a v Brně a je o něj zájem.
Od října 2024 vedu kurz Průvodce branami bezpečí – aplikované polyvagální přístupy a průběžně vedu online kurzy Polyvagální perspektivy.
Momentálně připravujeme překlady základních kurzů Polyvagal Institute, na podzim budeme realizovat český překlad nástavbových a pokročilých kurzů, máte se nač těšit.
Děkuji svým učitelům za podporu a vedení. Děkuji všem svým studentům a klientům, že byli a jsou součástí této cesty. Děkuji svému muži Martinovi za nekonečnou trpělivost a podporu, děkuji svým dětem za inspiraci a děkuji všem svým krizím a „nepřátelům“, kteří mě naučili, jak věci nedělat a umožnily mi jít vlastní cestou.
S láskou Inka Tichá
